Poruchy spánku

Co jsou poruchy spánku a jak se dělí

Poruchy spánku jsou skupina stavů, které narušují množství, kvalitu nebo načasování spánku natolik, že to ovlivňuje fungování během dne. Mezinárodní klasifikace jich rozlišuje několik desítek, v ambulantní praxi se ale nejčastěji setkáváme s několika okruhy: insomnie (nespavost), hypersomnie (nadměrná denní spavost), poruchy dýchání ve spánku (spánková apnoe), poruchy cirkadiánního rytmu a parasomnie, tedy neobvyklé chování ve spánku.

Insomnie znamená potíže s usínáním, s udržením spánku nebo příliš brzké probouzení, které se opakují alespoň třikrát týdně po dobu delší než tři měsíce, a to i přesto, že pacient má na spánek dostatek času a klidu. Pokud potíže trvají kratší dobu, mluvíme o akutní nespavosti, která často souvisí se stresem nebo změnou režimu. Chronická nespavost je ale úplně jiná kategorie: vyžaduje odbornou pozornost, protože se sama zpravidla nezlepší a naopak má tendenci se prohlubovat.

Hypersomnie je opačný pól: nadměrná spavost přes den, časté usínání i v situacích, kdy to není vhodné, nebo pocit, že ani po dostatku spánku v noci člověk není odpočatý. Může jít o následek nedostatečného nebo nekvalitního nočního spánku, ale i o samostatnou poruchu, jako je narkolepsie nebo idiopatická hypersomnie.

Příčiny: proč tělo přestává spát tak, jak má

Příčiny nespavosti bývají vrstvené. Nejčastěji do sebe zapadá několik faktorů najednou: chronický stres a úzkost, nepravidelný režim, práce na směny, nadměrné užívání kofeinu nebo alkoholu navečer, ale i naučené vzorce chování, kdy si mozek postel spojí s bděním a starostmi místo s klidem. U starší populace se navíc přidávají bolestivé stavy, léky s nežádoucím účinkem na spánek nebo jiná onemocnění.

Za nadměrnou denní spavostí často stojí obstrukční spánková apnoe, tedy opakované zástavy dechu způsobené zúžením horních cest dýchacích, které spánek v noci tříští, aniž by si to pacient uvědomoval. Mezi další příčiny patří syndrom neklidných končetin, který brání usnutí nebo budí pacienta v noci nepříjemným nutkáním hýbat nohama, poruchy cirkadiánního rytmu po směnném provozu nebo přeletech přes časová pásma, a v neposlední řadě také nedostatečná doba spánku daná životním stylem, kterou tělo dlouhodobě nedokáže kompenzovat.

Mezi varovné příznaky, kdy nejde jen o přechodnou únavu, patří:

• nespavost trvající déle než tři měsíce téměř každou noc,
• hlasité chrápání se zástavami dechu, které si člověk neuvědomuje
• usínání během dne v klidových situacích, například při čtení nebo řízení,
• ranní bolesti hlavy a pocit neosvěžujícího spánku i po dostatečné době v posteli,
• nutkavé pohyby nohou večer nebo v noci, které narušují usínání.

Co může pacient zkusit sám

Než dojde na odborné vyšetření, dává smysl projít několik základních kroků, které u mírnější nespavosti opravdu fungují:

• chodit spát a vstávat ve stejnou hodinu i o víkendu, což pomáhá ustálit cirkadiánní rytmus během několika týdnů,
• omezit kofein po poledni a vynechat alkohol jako „prostředek na spaní“,
• udržovat ložnici tmavou a chladnější oproti ostatním místnostem, ideálně kolem 18 až 20 stupňů,
• ve večerních hodinách se nevěnovat fyzicky ani duševně náročným aktivitám,
• poslední hodinu před spánkem se věnovat relaxačním činnostem.

Kdy je čas na odborné vyšetření

Pokud potíže trvají déle než tři měsíce, objevují se zástavy dechu ve spánku, denní spavost ohrožuje bezpečnost při řízení nebo práci, nebo domácí opatření situaci nezlepšují, doporučujeme objednat se na neurologické vyšetření se zaměřením na spánkovou medicínu. Stejně tak stojí za konzultaci opakované nutkavé pohyby nohou, které brání usnutí, nebo neobvyklé chování ve spánku, jako je náměsíčnost či intenzivní snová aktivita spojená s pohybem.

Jak vyšetření a léčba probíhají

Základem diagnostiky bývá podrobný rozhovor doplněný o spánkový deník, u podezření na poruchu dýchání pak polygrafie, tedy ambulantní vyšetření dechu a okysličení krve během spánku doma, případně polysomnografie ve spánkové laboratoři, která zaznamenává mozkovou aktivitu, dech, pohyby a další parametry najednou. U obstrukční spánkové apnoe bývá léčbou volby CPAP, přístroj, který pomocí mírného přetlaku udržuje dýchací cesty otevřené, přesně nastavený podle výsledků vyšetření.

U chronické nespavosti je podle doporučení mezinárodních odborných společností nejúčinnější kognitivně-behaviorální terapie insomnie, zkráceně KBTi, vedená psychologem. Pracuje s myšlenkami a návyky, které spánek nevědomky narušují, a u většiny pacientů přináší zlepšení bez nutnosti dlouhodobé medikace. Farmakoterapie má své místo, obvykle jako doplněk nebo krátkodobé přemostění, a její nastavení patří do rukou lékaře.

Pokud jde o volně dostupné prostředky, melatonin může přispět ke zkrácení doby usínání, ale i u něj platí, že vhodnost a dávkování je dobré probrat s lékařem nebo lékárníkem, zvlášť při dlouhodobém užívání nebo v kombinaci s jinými léky.

Jak vám pomůžeme v INSPAMED

V naší ambulanci nabízíme kompletní diagnostiku poruch spánku od úvodního neurologického vyšetření přes polygrafii a polysomnografii až po nastavení a titraci CPAP terapie u spánkové apnoe. U nespavosti nabízíme Behaviorální trénink spánkové hygieny vedenou psychologem jako první volbu léčby, případně ve spolupráci s lékařem i podpůrnou farmakoterapii.

Jako první soukromé zařízení tohoto typu v ČR pacienty dlouhodobě sledujeme, což u chronických potíží se spánkem dělá rozdíl. „U nespavosti nabízíme pacientům Behaviorální trénink spánkové hygieny, který aplikuje metody KBT-I přístupu,” doplňuje Mgr. Jiří Kalenský.

Nespavost i nadměrná denní spavost patří mezi nejčastější zdravotní potíže, se kterými se lidé potýkají, a obě mají dnes dobře popsané příčiny i účinnou léčbu. Klíčem je nenechat problém dlouho bez povšimnutí a nespoléhat jen na domácí improvizaci tam, kde už nepomáhá. Správně určená diagnóza otevírá cestu k léčbě, která skutečně cílí na příčinu, ne jen na příznak.

Tento článek má pouze informační charakter a nenahrazuje individuální lékařskou konzultaci. Pokud máte podezření na poruchu spánku, objednejte se na odborné vyšetření.