Co je spánková apnoe
Spánková apnoe je porucha dýchání ve spánku, při které dochází k opakovaným zástavám dechu (apnoím) nebo k jeho výraznému omezení (hypopnoím). Nejčastější formou je obstrukční spánková apnoe. Během spánku se uvolní svalstvo v oblasti hltanu a měkké tkáně horních cest dýchacích se na chvíli uzavřou. Vzduch nemůže projít, hladina kyslíku v krvi klesá a mozek na to reaguje krátkým probuzením, které pacient obvykle vůbec nevnímá. Dýchání se obnoví, často s hlasitým nádechem nebo zachrápáním, a celý cyklus se může během noci opakovat dvacetkrát i stokrát.
Méně častá je centrální spánková apnoe. U té není problém v průchodnosti dýchacích cest, ale v řízení dýchání: mozek na okamžik „zapomene“ vyslat signál k nádechu. Obě formy se mohou kombinovat.
Závažnost apnoe se hodnotí pomocí takzvaného apnoe/hypopnoe indexu (AHI), tedy počtu zástav a omezení dechu za hodinu spánku. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší AHI, tím těžší forma. Právě proto se diagnóza neopírá o pocit pacienta, ale o objektivní měření během spánku.
Hlavní problém přitom není samotné chrápání. Jím je opakovaný pokles kyslíku a roztříštěný spánek. Tělo se místo regenerace celou noc potýká s nedostatkem kyslíku a mikroprobuzeními, takže ráno vstáváte, jako byste nespali. Spánek sice trvá obvyklý počet hodin, ale ztrácí svou kvalitu a hloubku, protože se nikdy nerozvine do souvislých regeneračních fází.
Právě proto má smysl apnoi řešit, i když ji člověk subjektivně „přežívá“. Dlouhodobě neléčená obstrukční apnoe zatěžuje srdce a cévy a u řady pacientů souvisí s vyšším krevním tlakem, který pak hůř reaguje na běžnou léčbu. Trvalá denní spavost navíc zhoršuje soustředění a paměť a zvyšuje riziko mikrospánku, ať už v práci, nebo za volantem. Nejde tedy jen o pohodlí spánku, ale o stav, který se v čase promítá do celkového zdraví. Čím dřív se zachytí, tím účinněji se s těmito dopady dá pracovat.
Jak spánkovou apnoi poznat
Apnoe je zrádná v tom, že nejnápadnější příznaky se odehrávají ve spánku, takže o nich pacient sám často neví. Upozorní na ně spíš partner než samotný spáč. Mezi nejčastější varovné signály, se kterými pacienti přicházejí, patří:
- hlasité, nepravidelné chrápání přerušované tichými pauzami
- zástavy dechu ve spánku pozorované druhou osobou
- nadměrná denní spavost, usínání při čtení, u televize nebo dokonce za volantem
- ranní bolesti hlavy a pocit „rozlámanosti“ po probuzení
- časté noční probouzení, někdy s pocitem dušení nebo lapání po dechu
- zhoršené soustředění, podrážděnost a pokles výkonnosti přes den
Žádný z těchto příznaků sám o sobě apnoi nepotvrzuje ani nevylučuje. Chrápat může i člověk bez apnoe a naopak některé formy probíhají bez výrazného chrápání. Pokud se ale několik příznaků objevuje společně a trvají déle než pár týdnů, je to důvod k odbornému vyšetření.
Riziko apnoe zvyšuje nadváha, zejména ukládání tuku v oblasti krku, dále vyšší věk, kouření, konzumace alkoholu před spaním a některé anatomické dispozice, například užší dýchací cesty nebo zvětšené nosní mandle. Roli hraje i poloha při spánku, na zádech se dýchací cesty hůř udržují průchodné. Častěji se apnoe vyskytuje u mužů, po menopauze se ale riziko vyrovnává i u žen. Patří přitom k nejčastějším poruchám dýchání ve spánku v dospělé populaci, takže pokud na sobě některé příznaky poznáváte, rozhodně v tom nejste sami a nejde o nic výjimečného.