Spánková apnoe: Co to je, jak ji poznat a kdy vyhledat lékaře

Co je spánková apnoe

Spánková apnoe je porucha dýchání ve spánku, při které dochází k opakovaným zástavám dechu (apnoím) nebo k jeho výraznému omezení (hypopnoím). Nejčastější formou je obstrukční spánková apnoe. Během spánku se uvolní svalstvo v oblasti hltanu a měkké tkáně horních cest dýchacích se na chvíli uzavřou. Vzduch nemůže projít, hladina kyslíku v krvi klesá a mozek na to reaguje krátkým probuzením, které pacient obvykle vůbec nevnímá. Dýchání se obnoví, často s hlasitým nádechem nebo zachrápáním, a celý cyklus se může během noci opakovat dvacetkrát i stokrát.

Méně častá je centrální spánková apnoe. U té není problém v průchodnosti dýchacích cest, ale v řízení dýchání: mozek na okamžik „zapomene“ vyslat signál k nádechu. Obě formy se mohou kombinovat.

Závažnost apnoe se hodnotí pomocí takzvaného apnoe/hypopnoe indexu (AHI), tedy počtu zástav a omezení dechu za hodinu spánku. Zjednodušeně řečeno, čím vyšší AHI, tím těžší forma. Právě proto se diagnóza neopírá o pocit pacienta, ale o objektivní měření během spánku.

Hlavní problém přitom není samotné chrápání. Jím je opakovaný pokles kyslíku a roztříštěný spánek. Tělo se místo regenerace celou noc potýká s nedostatkem kyslíku a mikroprobuzeními, takže ráno vstáváte, jako byste nespali. Spánek sice trvá obvyklý počet hodin, ale ztrácí svou kvalitu a hloubku, protože se nikdy nerozvine do souvislých regeneračních fází.

Právě proto má smysl apnoi řešit, i když ji člověk subjektivně „přežívá“. Dlouhodobě neléčená obstrukční apnoe zatěžuje srdce a cévy a u řady pacientů souvisí s vyšším krevním tlakem, který pak hůř reaguje na běžnou léčbu. Trvalá denní spavost navíc zhoršuje soustředění a paměť a zvyšuje riziko mikrospánku, ať už v práci, nebo za volantem. Nejde tedy jen o pohodlí spánku, ale o stav, který se v čase promítá do celkového zdraví. Čím dřív se zachytí, tím účinněji se s těmito dopady dá pracovat.

Jak spánkovou apnoi poznat

Apnoe je zrádná v tom, že nejnápadnější příznaky se odehrávají ve spánku, takže o nich pacient sám často neví. Upozorní na ně spíš partner než samotný spáč. Mezi nejčastější varovné signály, se kterými pacienti přicházejí, patří:

• hlasité, nepravidelné chrápání přerušované tichými pauzami
• zástavy dechu ve spánku pozorované druhou osobou
• nadměrná denní spavost, usínání při čtení, u televize nebo dokonce za volantem
• ranní bolesti hlavy a pocit „rozlámanosti“ po probuzení
• časté noční probouzení, někdy s pocitem dušení nebo lapání po dechu
• zhoršené soustředění, podrážděnost a pokles výkonnosti přes den

Žádný z těchto příznaků sám o sobě apnoi nepotvrzuje ani nevylučuje. Chrápat může i člověk bez apnoe a naopak některé formy probíhají bez výrazného chrápání. Pokud se ale několik příznaků objevuje společně a trvají déle než pár týdnů, je to důvod k odbornému vyšetření.

Riziko apnoe zvyšuje nadváha, zejména ukládání tuku v oblasti krku, dále vyšší věk, kouření, konzumace alkoholu před spaním a některé anatomické dispozice, například užší dýchací cesty nebo zvětšené nosní mandle. Roli hraje i poloha při spánku, na zádech se dýchací cesty hůř udržují průchodné. Častěji se apnoe vyskytuje u mužů, po menopauze se ale riziko vyrovnává i u žen. Patří přitom k nejčastějším poruchám dýchání ve spánku v dospělé populaci, takže pokud na sobě některé příznaky poznáváte, rozhodně v tom nejste sami a nejde o nic výjimečného.

Kdy vyhledat lékaře a jak probíhá vyšetření

Obecné pravidlo zní: pokud vás nebo vaše okolí dlouhodobě trápí kombinace chrápání, pozorovaných zástav dechu a denní únavy, nemá smysl situaci nechávat být. Na neurologické vyšetření se zaměřením na spánek doporučujeme objednat se v těchto situacích:

• partner opakovaně pozoruje, že se vám ve spánku zastavuje dech
• chrápete hlasitě a nepravidelně déle než tři měsíce a stav se zhoršuje
• přes den vás přemáhá spavost natolik, že ovlivňuje práci nebo řízení
• budíte se s pocitem dušení nebo se ráno opakovaně probouzíte s bolestí hlavy
• máte vysoký krevní tlak, který špatně reaguje na léčbu

Čím víc bodů na vás sedí, tím větší smysl má vyšetření neodkládat. Není potřeba se ho obávat, naopak: u většiny pacientů přináší jasnou odpověď, co se v noci děje a jak situaci řešit.

Co můžete udělat sami

Než dojde na vyšetření, můžete sami sledovat a ulehčit situaci. Pomáhá udržení přiměřené hmotnosti, vynechání alkoholu několik hodin před spaním, spánek na boku místo na zádech a důsledná spánková hygiena, tedy pravidelný čas uléhání a vstávání. Užitečné bývá vést si pár týdnů jednoduchý spánkový deník nebo požádat partnera, aby zaznamenal, jak vaše dýchání ve spánku vypadá. Tyto kroky samy o sobě středně těžkou a těžkou apnoi nevyřeší, ale poskytnou lékaři cenné informace a u lehčích forem mohou potíže zmírnit.

Jak probíhá vyšetření

Diagnostika apnoe začíná pohovorem s lékařem a zhodnocením příznaků. Následuje objektivní vyšetření spánku. Ambulantně se nejčastěji provádí limitovaná polygrafie: pacient dostane domů malý přístroj, který přes noc zaznamená dýchání, hladinu kyslíku v krvi, srdeční tep a chrápání. U složitějších případů je namístě polysomnografie, komplexní vyšetření ve spánkové laboratoři, které navíc snímá mozkovou aktivitu a jednotlivé fáze spánku. Z naměřených dat lékař určí typ a tíži apnoe a navrhne další postup.
U lehkých forem mohou stačit režimová opatření nebo speciální nitroústní pomůcka zhotovená ve spolupráci se stomatologem. U středně těžké a těžké obstrukční apnoe je standardní a obvykle nejúčinnější metodou přetlaková ventilace CPAP, tedy malý přístroj, který přes masku udržuje v dýchacích cestách mírný přetlak a zabraňuje jejich uzavírání. Nastavení (titrace) přístroje probíhá pod odborným vedením a léčba se postupně přizpůsobí potřebám pacienta. Volba postupu vždy závisí na typu apnoe, její tíži a celkovém zdravotním stavu.

Jak vám pomůžeme v INSPAMED

INSPAMED je neurologická ambulance a spánková poradna, která se diagnostikou a léčbou poruch spánku zabývá od roku 2009 a patří k největším ambulantním pracovištím spánkové medicíny v ČR. V rámci ambulance vás provedeme celou cestou: od prvního vyšetření přes polygrafii nebo polysomnografii až po indikaci a nastavení CPAP a dlouhodobé sledování. Pracoviště máme v Praze, Pardubicích a Ostravě a jsme smluvním partnerem zdravotních pojišťoven.

Spánková apnoe není známkou slabé vůle ani nevyhnutelná součást stárnutí. Je to medicínsky popsaná porucha s jasnou diagnostickou cestou a účinnou léčbou. Pokud poznáváte několik popsaných příznaků u sebe nebo u blízkého člověka, nejlepším krokem je nechat si spánek odborně vyšetřit. Čím dřív se apnoe zachytí, tím snáz se s ní pracuje a tím dřív se vrátí kvalitní, regenerující spánek.

Tento článek má informační charakter a nenahrazuje individuální lékařskou konzultaci. Pokud máte podezření na spánkovou apnoi nebo jinou poruchu spánku, objednejte se k odbornému vyšetření.