Co chrápání způsobuje
Abychom poznali, kdy je chrápání varovným signálem, je dobré rozumět tomu, jak vzniká. Když usneme, svalstvo v oblasti hltanu a měkkého patra se uvolní a horní cesty dýchací se mírně zúží. Proudící vzduch pak rozechvívá uvolněné měkké tkáně, zejména měkké patro a čípek, a toto chvění slyšíme jako chrápání. Čím užší je prostor, kterým vzduch prochází, a čím rychleji jím musí proudit, tím hlasitější zvuk vzniká.
Na otázku, co způsobuje chrápání, proto neexistuje jediná odpověď. Roli hraje hned několik faktorů, které se obvykle kombinují. Patří mezi ně nadváha a ukládání tuku v oblasti krku, ucpaný nos (například při rýmě, alergii nebo vychýlené nosní přepážce), konzumace alkoholu nebo léků na uklidnění před spaním, kouření, vyšší věk a anatomické dispozice jako delší čípek, zvětšené mandle nebo užší dýchací cesty. Velký vliv má i poloha těla. Vleže na zádech klesá kořen jazyka dozadu a dýchací cesty se zužují víc, takže mnoho lidí chrápe právě a hlavně na zádech.
Samotné chrápání bez dalších příznaků obvykle není zdravotně nebezpečné, i když dokáže pořádně narušit spánek partnerovi a být zdrojem napětí ve vztahu. Klíčové je rozlišit, zda jde o takzvané prosté chrápání, nebo o příznak poruchy dýchání ve spánku.
Kdy je chrápání jen zvuk a kdy varovný signál
Hranici mezi neškodným zvukem a varovným signálem netvoří hlasitost, ale doprovodné příznaky. Prosté chrápání bývá relativně pravidelné a nepřerušuje ho lapání po dechu. Naopak chrápání, které je nepravidelné, hlasité a střídá se s tichými pauzami, po nichž následuje prudký nádech, může ukazovat na obstrukční spánkovou apnoi, tedy opakované zástavy dechu ve spánku.
O varovné chrápání jde tehdy, když se k němu přidává jeden nebo více z následujících příznaků:
- chrápání přerušované pauzami, po kterých se ozve hlasitý nádech nebo zachrápání
- zástavy dechu ve spánku, kterých si všimne partner
- nadměrná denní spavost, usínání u televize, při čtení nebo za volantem
- ranní bolesti hlavy, sucho v ústech a pocit „rozlámanosti“ po probuzení
- časté noční probouzení, někdy s pocitem dušení
- zhoršené soustředění, podrážděnost a pokles výkonnosti přes den
Pokud chrápete a žádný z těchto příznaků se neobjevuje, jde s velkou pravděpodobností o prosté chrápání. Jakmile se ale přidá pozorovaná zástava dechu nebo výrazná denní únava, je namístě nechat situaci odborně posoudit. Sám chrápající totiž tyto noční děje obvykle nevnímá a spoléhat se dá spíš na pozorování blízké osoby.
Důvod, proč varovné chrápání nepodceňovat, není v samotném zvuku. Spánková apnoe, která se za ním může skrývat, znamená opakovaný pokles kyslíku v krvi a roztříštěný spánek. Tělo se místo regenerace celou noc potýká s nedostatkem kyslíku a mikroprobuzeními, takže ráno vstáváte unavení, i když jste „prospali“ obvyklý počet hodin. Dlouhodobě neléčená apnoe navíc zatěžuje srdce a cévy a u řady pacientů souvisí s hůře léčitelným vysokým krevním tlakem. Proto má smysl rozlišit prosté chrápání od chrápání s apnoí včas, ne až ve chvíli, kdy se přidají další potíže.